První návštěva rodičovského domu, jízda vlakem.
Už je tomu měsíc, co máme Mercy. O víkendu získala nové zkušenosti - jízdu vlakem a seznámení se s domovem mých rodičů a s dvěma jejich kocoury.
V pátek jsme si s Martinem zbalili věci a jako obvykle se rozjeli do svých rodných domovů. Já do svého, Martin do svého. Děláme to tak každé dva až tři týdny, tedy dělali jsme to tak, před tím než jsme si vzali Mercy. Od té doby, co Mercy máme, jsem doma nebyla, nechtěla jsem ji zbytečně stresovat jízdou vlakem a chtěla jsem počkat, až si na nás a svůj nový domov zvykne.
V pátek už to byl měsíc, co s námi žije, zvyklá na nás již je a svůj nový domov už bere za svůj. Proto jsem se rozhodla víkendovou návštěvu zbytečně neoddalovat a v pátek jsem si zbalila krosnu, nandala Mercy kšírky a dala ji do přepravky. Mercy byla až nepochopitelně hodná. Nemňaučela, jenom ležela a koukala smířená se vším co přijde.
Ve vlaku jsem ji přivázala na vodítko a přepravku otevřela. Mercy pomalu a opatrně vystrčila hlavičku a pak vylezla celá. Ve vlaku bylo prázdno, takže se neměla koho bát. Když prozkoumala sedadlo, vrátila se do přepravky a koukala. Nakonec ji jedoucí vlak uspal. Takže jízda vlakem dopadla skvěle. Ještě mě ale čekalo seznamování mého drahouška s Pinděm a Mikešem, kocourama mých rodičů.
Asi o hodinu a půl později už jsme byly doma. Mercy koukala svýma obrovitýma očima a nechápala co se děje. Hned po otevření přepravky a odendání kšírků začala zkoumat dům. Hned zjistila, že je tam víc nábytku než u nás v bytě, více květin na sežrání. Byla spokojená. Po zběžném pokoukání po domě jsem ji ukázala, kde má mističky a záchodek.
Vše vypadalo dobře. Pak ale přišlo na řadu seznamování s kocoury. To Mercy všem ukázala, co v ní je. Začala hned mručet, hned prskat, zvětšovala se, vytahovala drápky.. Nakonec se zkorigovala: udělala si ze zad hrb, za který by se ani velbloud nemusel stydět, naježila se jak dikobraz připravený k útoku, zvuky, které vydávala, by snad ani lev nedokázal. A v této póze začala ještě bokem vyskakovat do výšky..
Snažila se za každou cenu vypadat hrůzostrašně. Nicméně kilové koťátko vypadalo spíš srandovně. Dospělí mazáci (koucouři) si jí radši nevšímali, a jen v klidu odešli na své obvyklé místečko spát.
Další věc, kterou jsem si naivně myslela, že bych mohla o víkendu vyzkoušet, bylo, vzít Mercy ven na dvorek a na zahrádku. Mercy ale nebyla na takovou vycházku zvědavá. Po otevření venkovních dveří, začala prskat a syčet, vytáhla drápky a ze všech sil se mi snažila udrápnou ruce a dostat se z náruče. Tak jsem se svého nápadu raději vzdala a venkovní dveře zase zavřela . Výlet po venku se nezdařil..
Další průběh víkendu se moc neměnil, Mercy zkoumala dům, trhala kytky, když potkala Mikeše nebo Pindě, nebo zavětřila, že by se mohlo jít ven, zaujala svoji válečnou pózu..
V neděli jsme jeli zpět domů. Cestu vlakem Mercy, po zevrubném prozkoumání vlakového sedadla, opět prospala. A později doma prospala i zbytek neděle..
Náhledy fotografií ze složky První návštěva rodičovského domu