Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kočka domácí - odkud pochází?

  Kočka domácí provází člověka již po tisíciletí. Již ve starém Egyptě patřila k uctívaným zvířatům. Staří Egypťani věřili, že je kočka chrání před zlem a přítomnost kočky v domě znamenala požehnání.

  Je příbuzná kočky divoké. Má vynikající zrak i sluch a tělo má dokonale přizpůsobené lovu. 

Charakteristika kočky domácí.

  Kočky jsou již řadu let šlechtěné a dnes existuje řada plemen kočky domácí. Liší se barvou srsti, barvou očí, stavbou těla i povahovými vlastnostmi.

  Vzhled kočka domácí.

Kočka domácí – charakteristika

Kočky domácí nevykazují v podstatě žádné charakteristické znaky plemene. Díky šlechtění (plemenitbě, chovu) vznikla celá řada jednotlivých plemen kočky domácí, která se navzájem liší nejenom barvou srsti, její kvalitou ale i stavbou těla, velikostí a barvou očí i povahovými vlastnostmi.

Kočka domácí – vzhled

Kočky domácí existují ve všech možných barevných varietách, mohou být mourovaté, žíhané, tříbarevné nebo rezavé. Škála barev a kombinací může být různá a jedinečná. Barva očí těchto koček většinou ladí s barvou srsti. Srst může být krátká i delší.

Kočka domácí – charakter a temperament

Každá kočka – i domácí – má svou jedinečnou povahu. Tyto kočky mohou být klidné, vyrovnané, milé a mazlivé. Kočka domácí se chová podobně jako její divoce žijící příbuzný. Doma chované kočky si sice nemusí shánět potravu, ale přesto se projevují jako lovci. Na kořist číhají někde v úkrytu, nebo se za ní přikrčeně plíží. Většina těchto projevů je instinktivní.

Kočka domácí a výstavy

Kočka domácí není dokonce ani vyřazena z výstav. Nehodnotí se u ní přesně dané standardy, ale spíše kondice, zdravý vzhled a celkový stav.

Kočka domácí a kastrace

Kočka domácí může mít koťata dvakrát za rok, přičemž v jednom vrhu jich může mít až deset. Kočky domácí, které nejsou určeny na chov (a volně žijící), by měly podstoupit kastraci.